Olejar Books

Thor Heyerdahl, po celém světe známý svými výpravami přes Tichý a Atlantický oceán na balzovém voru Kon-Tiki a papyrových lodích Ra I a Ra II, shrnuje v této knize své základní myšlenky o migračních trasách a o původu dnes již zaniklých kultur Ameriky a Polynésie. Heyerdahlovým hlavním cílem bylo dokázat, že rozlehlé plochy oceánů vevytvářely ani v dávné minulosti nepřekročitelné překážky, ale že byla možná komunikace mezi rozdílnými kulturami přes obrovské vodní plochy.
"Máme důvod předpokládat," ptá se Heyerdahl, "že lidé, kteří se plavili podél jihoamerického pobřeží Tichého oceánu, nemohli stejně dobře plout přes oceán k Velikonočnímu ostrovu a dále? Nebylo to pre ně jednodušší, pomáhal-li jim mořský proud a vítr, než plavba v opačném směru? Není významným faktem, že kedyž Evropané poprvé úspěšně přepluli Pacifik, nemohli plout zpět stejnou cestou, ale pokračovali západním směrem, aby se dostali tam, odkud vypluli? A jestliže Kolumbus doplul tak snadno do Ameriky s pomocí Kanárského proudu, lze předpokládat, že značně vyspělé národy severní Afriky s astronomickými znalostmi daleko přesahujícími znalosti Evropy 15. století nemohly provést totéž mnohem snadněji v plavidlech, která užívaly ke zkoumání a osídlovíní afreického pobřeží?
Toto jsou pouze některé z otázek, které předkládá kniha Staré civilizace a oceán, nabitá fascinujícími fakty a myšlenkami - o raných lodích, o vikingských plavbách a předkolumbovských objevitelích, o problémech výskytu středozemních kulturních rostlin vo Střední Americe a jihoamerických rostlin v Polynésii, o sochách Velikonočního ostrova, o tom jak se kokosové ořechy dostaly na Kokosový ostrov a o základech navigace vorů.