Olejar Books

Činorodá a mnohostranná osobnost Paula Hindemitha, skladatele, interpreta a pedagoga, je v této monografické práci osvětlena ze stránky širší hudební veřejnosti méně známé: vyčerpávající a přísné analýze zde podrobuje Emil Hradecký základní principy Hindemithova hudebně teoretického systému, obsaženého v jeho „Návodu k hudební sazbě“. Vědecký přínos Hradeckého práce je především v pronikavé logice, s jakou sleduje krok za krokem Hindemithovy teoretické vývody, aby nakonec obnažil jejich vnitřní rozpornost, kolísání mezi teoretickými dedukcemi a hudebním instinktem a dogmatické lpění na předem vykonstruovaných tezích, vzpírajících se tuhé systemizaci, o niž s urputností sobě vlastní Hindemith usiloval a které přivodily onen „svár teorie s praxi“, posunující Hindemithovo teoretické uvažování mimo oblast exaktní hudební teorie. Významným kladem Hradeckého práce je souběžnost podrobného popisu, rozboru a kritiky Hindemithových teoretických názorů se stále přítomným vědomím souvislostí uvnitř i vně skladatelova tvůrčího a myšlenkového světa. Takto je pojata i závažná vstupní životopisná stat, která podává portrét skladatelův způsobem v české muzikologické literatuře ojedinělým a příkladným.