Olejar Books

Věra doplatila na to, že její matka Ljuba byla Ruska, která po bolševické revoluci v roce 1917 opustila s českými legionáři válkou a hladem zmítané Rusko a našla nový domov v Ceskoslovensku. Tím se ocitla na černé listině zrádců, Rušti dústojníci NKVD ji v květnu 1945 zatkli v jejím brněnském bytě i s oběma dcerami – 14letou Vérou a Sletou Naďou. Se zajatými německými vojáky šli pěšky až do Mikulova, kde je po měsíci čekání nahnali do dobytčáků a odváželi na Sibiř. Byli v Archangelsku, Murmansku, Irkutsku, Vologodské provincii, na západní Sibiři, a na Urale. Dřeli v lese, pracovali v dolech, ve slévárnách a v kolchoze. Věřina matka po třech měsících pobytu v gulagu zešílela a později ji našly mrtvou v kaluži krve. Dívky matčinu mrtvolu zahrabaly jen do sněhu, a když na jaře roztál sníh, pohřbily ji do země. Věra Sosnarová se sestrou strávily v sovětských pracovních lágrech 19 let. V době komunistického režimu nesměla o svém případu s nikým mluvit. Pod pohrůžkou vězení a deportace na Sibiř podepsala slib mlčenlivosti. Paní Věra Sosnarová je jedna z poslední žijící pamětnic u nás a své vzpomínky přednáší na besedách, aby se nezapomnělo na hrůzy, které se za Stalina děly. Jiří S. Kupka napsal působivou knihu o nelidskosti a víře, která je výpovědí o tichých obětech komunistické zvůle, které i přes těžký osud dokázaly přežít a zpřístupnit svou tíživou minulost dnešnímu čtenáři.