Olejar Books

Čtvrtý díl Proustova Hledání straceného času Sodoma a Gomora vyšel ve dvou svazcích v roce 1921 a 1922, tedy za jeho života (Proust zemřel v listopadu 1922).
Drama Proustova života je známo - trpěl od dětství těžkým astmatem; jeho životu diktovala rytmus jeho choroba. Postupně se musel vzdát vycházení do společnosti. Kolem čtyřicítky se odsoudil k úplné izolaci. Byl tak slabý, že se stal, jak o něm napsal jeden jeho přítel spisovatel "stínem v dýmu svého nakuřování".
V Sodomě a Gomoře odkrývá skryté stránky povahy a života jedné ze svých nejpříznačnějších postav - barona Charluse. Popisuje jeho nadutost, rodovou pýchu, povahu stárnoucí kokety, podivné známosti, to vše na pozadí obrazu rozkládající se společnosti, kde se aristokracie mísí tu cílevědomě, tu nechtě a bohatou buržoazií. Znovu sledujeme vypravěčův život v přímořském Balbecu, jeho rozporuplnou lásku k Alberků a jeho úspěchy v salónech okolních zámečků, hlavně v salóně Verdurinových, který se tu bohaté pani Verdurinové, známý z dílu Svět Swannových (u této "domácí paní" se kdysi Swann poznal a scházel s Odettou de Crécy, svou pozdější ženou), vidí nyní vypravěč v novém světle a v jeho dalším vývoji, protože u Prousta žádný charakter a žádné prostředí nezůstává bez proměny v čase.