Olejar Books

Tato malá knížka nemá výhodu zvláštní příležitosti, která formuje rečníka a dodává mu autority, či utváří čtenáře a má je k učení ale i tak ji lze označit jako "příležitostnou řeč", slavnostní pojednání. Měřena skutečností je ovšem jako fantazie, jako sen za dne, a přesto ne bez důvery, ne bez naděje, že bude vyslyšena. Hledá jednotlivce, cele sa mu vydává a chce jím být přijata, jako by vzešla z jeho vlastního srdce; toho jednotlivce, kterého s radostí a vděčností nazývám svým čtenářem; jednotlivce, který v dobré vůli čte pomalu, čte znovu a nahlas - pro svůj užitek. Jestliže takového jednotlivce najde, pak vzdálenost, která nás odlučuje, nebude překážkou, aby plně porozuměl, uchová-li si jak odstup, tak porozumění, a vnitřne si je přisvojí.